Spravedlnost, osobní nenávist nebo politický proces?
Soud s Petrem Podolským opět odročen
V úterý 22. března 2005 proběhlo druhé kolo soudního líčení ve věci trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku, kterého se měl dopustit Petr Podolský jako vedoucí úředník Městského úřadu v Sezimově Ústí.
Reportáž z první části čtěte zde: Stát vs. Petr Podolský
Soud se zabývá žalobou, kterou uvalilo na Petra Podolského okresní státní zastupitelství, na základě trestního oznámení z roku 2002. V žalobě je mu kladeno za vinu, že se dopustil trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku tím, že nakládal s majetkem vlastníků bytových jednotek č.p. 630 a tím, že nevyplácel úroky z peněz, které mělo sdružení vlastníků bytových jednotek na fondu údržby, měla vzniknout domu č.p. 630 škoda ve výši 62 259 Kč. Předseda soudu Mgr. Černý uvedl, že Petr Podolský se neobohatil.
Ve stručnosti jde o to, že sdružení vlastníků bytových jednotek zastupované Milanem Vlčkem se domnívá, že městský úřad jim měl vyplácet úroky z financí, které shromažďovali jednotliví vlastníci bytů na účtu městského úřadu. V průběhu druhého líčení, kdy byli vyslechnuti svědci ale vyšlo najevo, že mezi všemi sdruženími vlastníků bytových jednotek a městským úřadem existovala vzájemná dohoda, která vylučovala vyplácení úroků a se kterou všichni souhlasili. Vlastníci bytů nemuseli platit poplatky za bankovní účty a oproti tomu neměli očekávat ani žádné úroky.
Tuto dohodu popsal ve svědecké výpovědi u soudu Jiří Vavruška, předseda sdružní vlastníků č.p. 678. Popsal složitost tehdejší situace při neexistenci dostatečných zákonů, a vzpomněl možnost, že si vlastníci mohli vybrat správce: "Usoudili jsme, že budeme jednat s městským úřadem, protože pro nás byl zárukou solidního partnera, který nám s našimi penězi neuteče. Obdrželi jsme návrh smlouvy a mohli jsme se vyjádřit. Souhlasili jsme s poplatkem 105 Kč za správcování a s tím, že budeme posílat peníze na městský úřad. Věděli jsme, že peníze půjdou na jeden účet. Svůj účet jsme mít nemohli, protože jsme neměli právní subjektivitu. Platby faktur byly v pořádku a neměli jsme žádné problémy. Do stavu našeho účtu jsme mohli vždy nahlédnout. Necítíme se poškozeni," uvedl Jiří Vavruška.
Další svědek, bývalý místostarosta Ladislav Táborský dodal: "Město není banka - úroky nebyly ve smlouvě. Pokud by tam byly, byl bych proti uzavření takové smlouvy."
Dalšími svědky byli Stanislav Koudelka, bývalý vedoucí odboru správních agend Měú, Dagmar Svobodná, bývalá vedoucí odboru ekonomiky a plánování MěÚ, Alena Pokorná, bývalá vedoucí rozpočtu a plánu MěÚ a Ilja Beránková, vedoucí bytového hospodářství bývalého odboru správy města MěÚ, dnes stejnojmenné příspěvkové organizace. Z jejich výpovědí zaznělo, že Město se stalo prvním správcem ze zákona. Všichni zájemci o správcování byli upozorněni, že úroky nebudou vypláceny. Všichni s tím souhlasili a smlouvy uzavřeli. O pohybech financí vlastníků bytů existovala přesná evidence a kontrola a zástupci vlastníků měli tyto přehledy k dispozici. Audit okresního úřadu, který vykonával dozor a poradenství obcím, nikdy městu Sezimovu Ústí ve věci správcování domů nic nevytknul. Se žádnými domy nebyly potíže, pouze s domem č.p. 630, který zastupoval Milan Vlček.
Petr Podolský předložil soudu další listinné důkazy. Pozdě proplacené faktury které zmiňuje obžaloba, byly dle jeho názoru vadné z účetního hlediska, protože obsahovaly jiného odběratele než Město Sezimovo Ústí a město je tudíž proplatit nemohlo. Jedna byla na firmu DBD a další na Milana Vlčka. Dále předložil soudu finanční zpravodaj ministerstva financí, ve kterém je stanoveno, že příjmy z úroků jsou toho, koho je účet, takže i kdyby město založilo všem sdružením vlastníků bytových jednotek samostatné účty, úroky by byly města.
Soudce Černý po čtení listinných důkazů odročil líčení z důvodu získání dalších důkazů na 29. dubna 2005.
Celá kauza působí velice podivným dojmem a zdá se, že i několikanásobná vražda by byla vyřízena rychleji. Milan Vlček, který se v případu intenzivně angažuje, mediálně ho propaguje a který podal na bývalé vedení města mnoho trestních oznámení a nejrůznějších udání, případ využil jako součást své mediální kampaně před komunálními volbami v roce 2002. Tehdy se zdálo, že již předem věděl, že obžaloba bude Petru Podolskému sdělena ještě před důležitými volbami, po kterých mělo následovat obsazení radnice novými vůdci. Jako populární osobnost, která oblepovala město samolepkami, jej tehdy Občanská demokratická strana umístila na svoji kandidátku, ze které se pak Vlček dostal do zastupitelstva a nechal se zvolit předsedou kontrolního výboru. V této funci ve svých zálibách pokračoval a podal dalších několik trestních oznámení. Potom měl ale nečekané potíže především s malou podporou vedení radnice, a tak po čase demonstrativně s mohutným mediálním narcisismem rezignoval.
Dle některých informací se jedná o vyřizování osobního sporu mezi Vlčkem a Podolským, který vzniknul již v době, kdy Vlčkova firma nedostala zakázku v souvislosti s rekonstrukcí tepelných rozvodů v Sezimově Ústí. Této verzi kromě časové souslednosti nasvědčuje i fakt, že to není jediný případ, kdy se při neúspěchu své firmy Milan Vlček obracel na soudy.
Redakce opoměla v úvodu uvést, že bývalý tajemník Podolský byl v této věci podle zveřejněných informací, již odsouzen na 5 měsíců odnětí svobody s podmínečným odkladem na 18 měsíců. Jedná se tedy asi o odvolací řízení.
Uváděný další svědek JUDr Stanislav KOUDELKA bývalý podřízený bývalého tajemníka je sám trestně stíhán za podvody, kterých se měl dopustit jako vedoucí odboru správních agend MÚ, kdy si měl několik let ponechávat poplatky vybrané od občanů za prodej bytů. A paní bývalá vedoucí ekonomického odboru Ing. Dagmar Svobodná si zase nějak nevšimla, že do pokladny města nedorazil nějaký ten tisíc za vybrané poplatky od Koudelky.
Vaše informace, vážený pane, nejsou správné. Pan Podolský byl k vámi uvedené podmínce odsouzen ve zkráceném řízení, tedy v řízení, kdy soud vydá rozsudek pouze na základě dodaných podkladů, aniž by byl obžalovaný přítomen a vyslyšen. Pan Podolský podal proti tomuto trestnímu příkazu odpor, protože se chtěl hájit a soud tedy musel nařídit ústní jednání v hlavním, prvostupňovém řízení. Nejedná se tedy o odvolací soud, ale o hlavní líčení. Odvolací řízení přichází eventuelně na řadu až po rozsudku v hlavním líčení. Tím Vás nechci poučovat, pouze uvádím informace na pravou míru. Děkuji za doplnění mého článku.
Pro úplnost informací odkazuji čtenáře na článek, ve kterém se ukázalo, že i lidé, odsouzení ve zkráceném řízení se mohou odporem proti rozhodnutí dovolat v řádném hlavním jednání zproštění obžaloby. Článek zde: Podolský trestný čin nespáchal
Zde můžete svobodně reagovat na článek. Reakce se objeví ihned a není cenzurována, buďte proto prosím slušní. Pozor, vyplnění jména a textu je povinné. Pokud tyto položky nevyplníte, váš příspěvek se nezobrazí.
Volný pokec