Reakce na článek ing. Čápa v Novinkách 5/2004
Reakce: Co opravdu potřebují školáci?
Fakta k článku o tom, co potřebují školáci našeho města
Reakce k článku pana ing. Čápa, tajemníka MěÚ Sezimovo Ústí, otištěném v Novinkách ze Sezimova Ústí č. 5/2004 pod názvem "Co potřebují školáci našeho města a co senioři". Článek uvádíme na konci této reakce.
Původně jsem se nechtěla k optimalizaci školství v Sezimově Ústí vůbec veřejně vyjadřovat, protože optimalizační komise pracuje a žádné její závěry nejsou ještě známy. Článek ing. Čápa uveřejněný v Novinkách s názvem "Co potřebují školáci našeho města a co senioři" mě k tomu donutil. Také jako pan Ing. Čáp očekávám od zmíněné komise jen a jen objektivní pohled na věc. Jeho článek je však velmi účelový a obsahuje mnoho nepravdivých údajů. Snad z neznalosti věci nebo chce přímo někoho poškodit?
Již v prvním odstavci píše pan Čáp nepravdivě. Není totiž pravdou, že by nově narozených dětí bylo stále méně a méně. Od roku 1996 se počet narozených dětí trvale zvyšuje nebo je na stejné hranici, která je ale vždy větší než stav v roce 1995. To jsou fakta z matriky MěÚ a proto nechápu, že si to pan Čáp na vlastním úřadu neověřil.
Ve třetím odstavci je údaj o počtu dětí v 1. ZŠ, kterou navštěvuje 295 žáků (max. kapacita je 300), z toho je 181 ze Sezimova Ústí a 181 z Táborského sídliště Nad Lužnicí. Stačí základní vzdělání k tomu, abychom si sečetli 181 + 181 = 362. Vůbec nechápu, jaké podklady pan Čáp používá.
V dalších odstavcích je poukazováno na to, že sezimoústecké školy navštěvují děti z Tábora. Je třeba se ptát, proč je tomu tak, proč si vybírají naše školy? Nebude to pro jejich dobrou pověst a úroveň. Rodiče mají právo vybrat pro svoje děti školu a neexistuje žádná právní norma, která by povolila svévolné přeřazení dětí na jinou školu, jako se tomu tak stávalo v dobách vlády jedné strany.
Největší neznalost věci se projevuje v odstavci, ve kterém se autor článku domnívá, že 650 dětí se vejde do budovy 2. ZŠ. Nestačí si stoupnout před budovu školy a myslet si, že je dostatečně veliká, a tak tam ty děti nějak našlapeme. Projevuje se zde úplná neznalost školské problematiky, zákonů a vyhlášek, které je třeba ve školách dodržovat. Především je to vyhláška 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol a vyhláška 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu. Podle těchto norem 2. ZŠ v řadě bodů nesplňuje některá kriteria ani na současnou kapacitu, která je 450 žáků.
Od 1. 1. 2005 platí nový školský zákon, který upravuje i základní vzdělávání a určuje každé škole vypracovat svůj rámcově vzdělávací program. Tento dokument hovoří o povinném vybavení škol a mimo jiné stanovuje: funkčně vybavené kmenové učebny, speciální učebny jazykové, fyzikální, chemické, přírodopisné, zeměpisné, učebny informatiky, učebny pro hudební a výtvarnou výchovu, prostory pro družiny a školní kluby zařízené pracovním a odpočinkovým nábytkem, dílny, kuchyňky vybavené vhodnými přístroji a nářadím, studijní zóny pro aktivní využití volného času, knihovny a studovny, informační centrum atd. Toto všechno již členové optimalizační komise vědí a těmito problémy se zabývají. Proto mě překvapuje, že Ing. Čáp uvádí ve svém článku, že 26 kmenových tříd, jedna menší třída a 2 počítačové učebny budou stačit pro základní vzdělávání v Sezimově Ústí.
Když přijmu jeho výpočet tříd a budu chtít vyhovět alespoň trochu novému školskému zákonu a rámcově vzdělávacímu programu, budu potřebovat učebnu fyziky, chemie, přírodopisu, výtvarné výchovy, hudební výchovy a 6 tříd pro školní družinu, pak mi v budově 2. ZŠ chybí 11 učeben a to pomíjím řadu jiných prostorových požadavků, které jsou uvedeny v Rámcově vzdělávacím programu a pochopitelně již zmíněných vyhláškách.
V dalším odstavci pan Čáp, mimo jiné, spekuluje o odborném využití učitelů na našich školách. Mohu pana Čápa i ostatní občany města ujistit, že na 1.ZŠ vyučujeme (snad kromě několika hodin praktických činností a občanské a rodinné výchovy) plně aprobovaně, tzn. vyučující tuto odbornost vystudovali na vysoké škole.
Souhlasím s tím, že by vše měla posoudit optimalizační komise a proto mne tím více mrzí falešná fakta, která pan Čáp veřejnosti předkládá, aniž by na závěry komise čekal nebo si zjistil skutečný stav věci. V dalším odstavci se dovídáme skutečnost, že město má, cituji: "povinnost konat i ve vztahu ke školám s péčí řádného hospodáře, nevyhazovat peníze do vzduchu tam, kde je možnost jejich šetření". Zde bych ráda občany informovala o skutečnosti, že vedení města byla již na podzim roku 2003 předložena Koncepce rozvoje školství v Sezimově Ústí, kterou vypracovala školská komise a ve které byly navrženy možnosti úspor. Pokud by šlo "řádnému hospodáři" skutečně o snížení provozních nákladů do škol, mohl tak učinit okamžitě a v roce 2004 mohl již ušetřit řádově 1 milion korun.
V závěru připomíná pan Čáp potřebu domova seniorů. S tím souhlasím, ale je nutné občanům sdělit, že domov důchodců se již mohl stavět v roce 2003 se 100% státní podporou. Nestalo se tak proto, že nové vedení radnice se v začátku svého působení nezajímalo o rozpracované projekty předchozího vedení města.
A na závěr otázka. Ví pan Čáp, kolik lidí ze Sezimova Ústí má skutečný zájem bydlet v domově důchodců, byla vypracována nějaká anketa, která by tento počet upřesnila? Proč se nepostaví přízemní seniorský dům atriového typu, který lze podle potřeby dále rozšiřovat, jak je tomu ve vyspělých evropských státech (Nizozemsko, Dánsko,..). Nelogické se mi naopak jeví stavět několikapatrový seniorský dům přestavbou školy, kterou budeme jistě potřebovat vzhledem k chystané výstavbě rodinných domků v Sezimově Ústí.
Hana Hojsáková
Co potřebují školáci našeho města a co senioři
Článek otištěný v Novinkách ze Sezimova Ústí č. 5/2004.
Již delší dobu odborníci sledují, jak se rok od roku plynule zvyšuje průměrný věk občanů republiky. To samo o sobě by nebylo nic proti ničemu, pokud by jediným důvodem bylo neustále se zlepšující zdraví seniorů díky neustále se zlepšující lékařské péči, díky stále více z jejich strany přijímanému zdravému životnímu stylu, odbourání škodlivých návyků, kontaktu s přírodou a rozumnému sportování. Protiváhu k tomu tvoří počet malých capartů, které každoročně přivádějí na svět mladé rodiny. Těch je stále méně a méně.
Jedná se o celorepublikový jev, město Sezimovo Ústí není výjimkou. Obrazem popsané skutečnosti je počet žáků navštěvujících naše základní školy. Vedení města si nechalo vypracovat rozbor současného stavu žáku jednotlivých základních škol platný pro školní rok 2004/2005.
Z něho vyplývá následující:
Budovu 1.ZŠ v S.Ú.2 navštěvuje 295 žáků, z toho 181 ze Sezimova Ústí, zbývajících 181 žáků je převážně z táborského sídliště Nad Lužnicí.
Budovu 2.ZŠ v S.Ú.2 navštěvuje 355 žáků, z toho 271 je z našeho města, zbývající se regrutují rovněž převážně z Tábora.
Ještě výraznější rozdíly v obsazení se projevují v budově 3.ZŠ. v S.Ú.1 obsazené 139 žáky, z toho 58 ze Sezimova Ústí.
Posouzením možností eventuelního vyššího vytížení objektu 2.ZŠ po přiřazení žáků z 1.ZŠ spojené s převedením části táborských žáků do škol v sídlišti Nad Lužnicí, kde je pro jejich nedostatek dokonce již rozhodnuto s uzavřením 8.ZŠ ke konci prvního desetiletí, se v současné době zabývá radou města ustanovená komise pod vedením člena rady pana ing. Vosátky.
Co všechno opravňuje vedení města k této úvaze?
Ve 2.ZŠ je k disposici 26 + jedna menší třída, 2 počítačové učebny a eventuelní další 3 místnosti po případném přesunu základní umělecké školy do jiného objektu. V současné době je využíváno 16 tříd. Při průměrném vytížení jedné třídy 25 žáky (údajně je přípustný počet 30) by se při využití všech 26 tříd vešlo do objektu 2.ZŠ celkem 650 žáků, tedy přesně tolik, co tvoří dnešní počet žáků první a druhé ZŠ dohromady, aniž by došlo k přesunu některých táborských žáků do jejich škol.
Předběžně lze tedy hovořit o dvou nedostatečně vytížených objektech základních škol, nacházejících se v těsné blízkosti, se všemi negativními důsledky z této skutečnosti vyplývajícími, tedy zbytečnými provozními náklady na vytápění, přípravu teplé užitkové vody, údržbu, úklid a pod., jistě i s nikoliv optimálním odborným využitím učitelů.
To vše ale nechť posoudí již zmíněná komise odborníků, od které vedení města právem očekává jen a jen objektivní pohled na věc.
Všechny tři základní školy jsou jako příspěvkové organizace města samostatnými právními subjekty, náklady na jejich provoz však hradí město ze svého rozpočtu. Z tohoto pohledu město považuje za svojí povinnost konat i ve vztahu ke školám "s péčí řádného hospodáře", nevyhazovat peníze do vzduchu tam, kde je možnost jejich šetření.
Ve vztahu k tomu, co bylo na začátku řečeno je možno současný stav zjednodušeně popsat takto:
Město má pro stále se snižující počet jeho školáků přebytečné prostory v objektech škol a zcela nedostatečné, prakticky žádné prostory pro stále větší počet seniorů svého obyvatelstva.
Každý z nás, seniorů, ať chce, nebo nechce, musí počítat s tím, že jednou, s přáním, nechť je to co nejpozději, nadejde čas potřeby pečovatelské služby, nebo ubytování v domově seniorů. Město zatím žádný nemá.
Případné využití objektu 1.ZŠ pro perspektivní rekonstrukci k tomuto účelu se nejeví být tak zcela nelogickým.
ing. Josef Čáp, tajemník MěÚ.
Redakce - 24.01.2005
Zde můžete svobodně reagovat na článek. Reakce se objeví ihned a není cenzurována, buďte proto prosím slušní. Pozor, vyplnění jména a textu je povinné. Pokud tyto položky nevyplníte, váš příspěvek se nezobrazí.
Volný pokec