Vše co zákon nezakazuje, není automaticky správné
Respektovalo zastupitelstvo zákony?
Zastupitelé se sešli v úterý 18. dubna 2006 na zasedání vyvolaném třetinou opozičních zastupitelů. Na protest proti tomuto kroku se vládnoucí koaliční většina rozhodla zablokovat jednání neschválením programu. Poté bylo zasedání ihned ukončeno a rozpuštěno. Standardní diskuse s občany nebyla připuštěna. Vedení města opakovaně vysvětlilo, že postup při ukončení zastupitelstva je zcela v pořádku. Stalo se tak několikrát v denním tisku a na nástěnce ODS. Teprve dnes jsem si na úřední desce všiml prohlášení starosty města, ve kterém připouští, že zvolený postup nebyl vhodný a veřejnosti se za něj omlouvá.
Chtěl bych nabídnout protinázor k tvrzení, že postup ukončení zastupitelstva a vyloučení veřejnosti z demokratických procesů je zcela v pořádku. Zákon takový postup sice výslovně nazakazuje, to ovšem neznamená, že by musel být v pořádku. Postup při neschválení programu jsem nenašel ani v zákoně o obcích ani v jednacím řádu zastupitelstva. Žádná z těchto norem takovou paradoxní situaci nepředvídá. Ukončení zastupitelstva na základě zablokování programu většinou zastupitelů vlastně znamená, že menšina nemůže prosadit program jednání. V zákoně o obcích existuje § 92, který dává menšině, konkrétně třetině zastupitelů možnost vyžádat si svolání zastupitelstva. Postup, který použila sezimoústecká radnice, tedy popírá principiální smysl § 92 zákona o obcích. Jinými slovy, pokud by se všichni chovali jako sezimoústečtí zastupitelé, tento paragraf by v zákoně vůbec nemusel být.
Dalším problematickým místem v jednání starosty města je okamžik, kdy zabránil přítomným občanům, aby mohli se zastupitelstvem komunikovat. Společně s neschváleným programem jednání totiž starosta nepřipustil diskusi s občany. Dle dosavadních zkušeností se program jednání zastupitelstva vždy vyčerpá a teprve potom jsou vyzváni občané k diskusi. Na základě této zažité zvyklosti nevznikl neschválením programu jednání rozhodně důvod ke zrušení další části zasedání zastupitelstva jako orgánu obce. Občané totiž mají ze zákona právo aktivně se jednání zastupitelstva zúčastňovat. Slovem aktivně se nemyslí pouze sedět a poslouchat. Zákon o obcích v § 16, odst. 1, písm. g) uděluje všem občanům právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 90 dnů jde-li právě o zastupitelstvo. Zastupitelstvo je orgán obce a občané mají právo vyjádřit zastupitelstvu připomínky, podněty a podávat návrhy k jednání. Toto právo bylo, dle mého názoru, přítomným občanům odepřeno.
Martin Klíma
Jelikož je nutno ze zasedání pořídit do 10 dnů zápis (§95 ZOZ), nejprve bych prostudoval tento zápis, zda se v něm nenajde něco, co by odporovalo jednacímu řádu zastupitelstva. Pokud najdete něco vhodného, aplikací § 123 téhož zákona (jakož i § 69a ZKZ) lze podat stížnost proti usnesení zastupitelstva ke krajskému úřadu. Zjistí-li KÚ, že usnesení je v rozporu se zákonem nebo jiným pr.předpisem, vyzve obec ke zjednání nápravy a nestane-li se tak do 30 dnů od doručení výzvy, navrhe KÚ Ministerstvu vnitra pozastavení účinnosti dotčeného usnesení (§124a). Pokud MV dojde, po přezkumu ke shodnému závěru jako KÚ, pozastaví výkon usnesení obce. Další instanční postup (rozklad, návrh na zrušení usnesení k ÚS atd. ponechám ctěným zájemcům ke samostudiu :)
Zde můžete svobodně reagovat na článek. Reakce se objeví ihned a není cenzurována, buďte proto prosím slušní. Pozor, vyplnění jména a textu je povinné. Pokud tyto položky nevyplníte, váš příspěvek se nezobrazí.
Volný pokec