Rozhovory po vítězství nad Vyšehradem
Hráči měli v poslední dvacetiminutovce více sil
Trenér Spartaku S. Ústí J. Dejmal rozebírá vítězství nad Vyšehradem
Sezimovo Ústí - Téměř patent na otáčení domácích zápasů si vytvořili hráči Spartaku MAS Sezimovo Ústí při jarních domácích zápasech v ČFL. I naposledy proti Vyšehradu prohrávali o poločase 0:1, aby se nakonec radovali z těsného vítězství po brankách Macha a Sedliaka. Trenér Jindřich Dejmal se přiznal, že tentokráte v obrat moc nevěřil, ale nakonec byl za tři body rád z více důvodů.
Opět platilo, že konec zápasu dobrý, všechno dobré, ne?
„Zápas přinesl tradičně to, co nás doma potkává. Prvních třicet minut jsme hráli velmi dobře, ale neproměnili jsme své šance a pak jsme inkasovali. Jsem rád, že jsme to po přestávce zlomili, že jsme se doma rozloučili s diváky vítězstvím. Když jsme se dostali v průběhu soutěže tak vysoko, chtěli jsme i před posledním kolem hrát stále o druhé místo. Věděli jsme, že Vlašim vedla v poločase nad Jabloncem B už 3:0, i to nás trochu nabudilo. Hráči měli hlavně v poslední dvacetiminutovce více sil, měli více vůle po vítězství. Dlouho jsme ty síly ztráceli tím, že jsme míče nakopávali na jejich stopery, kde měli vysoké hráče Hendrycha a Šourka. Pak jsme začali hrát více do šířky a po zemi. Kočí a Endl neúnavně tahali míče po lajně, dávali je před bránu, kde vyrovnal nádherně rybičkou Mach na 1:1. Od tohoto stavu jsme převzali taktovku utkání. Zapomínám, že naše obrana udělala v první půli spoustu chyb. V prvním poločase jsme nedali góly a ještě jsme soupeři umožnili dvě šance.V závěru jsme si to vynahradili.“
Zaskočilo vás před utkáním zranění Rožbouda, kterého jste nemohl postavit?
„Zaskočilo. Poslední tři utkání jsme hráli v rozestavení 4 – 4 – 2 s tím, že Endl a Rožboud jsou jako beci rychlí, tahali akce po obou stranách. Tentokráte to zbylo na Endla. O zranění Rožbouda jsem se dozvěděl hodinu a půl před zápasem v autě. Zvažoval jsem, jestli stáhnu Předotu a na jeho místo dám Koutníka. Ale Předotu jsem nechtěl brát ze středu obrany, protože tam byl v předchozích zápasech naší ústřední postavou, vyhrával souboje hlavou. Tam jsem se bál udělat nějakou změnu. Uvažoval jsem i o Veseckém, ale nakonec jsem se rozhodl pro Kordíka, který nezklamal.
Proč chytal Chylík?
„Chylík chytal, protože se mi zdálo, že proti Jablonci B bylo u Baláže plno nervozity. Za druhé: dozvěděli jsme pro nás nepříjemnou zprávu, že Baláž jedná na Slovensku, že chce odejít. To takhle nejde. Z tohoto důvodu jsem si řekl, že by měl hrát domácí hráč.“
To otáčení zápasu v domácím prostředí je už tradicí. Přál byste si, aby to někdy bylo do poločasu 3:0?
“To víte, že bych to chtěl, byl bych klidnější. Za stavu 2:0 klidný nebývám. 2:0 je ošemetný výsledek.“
Kde hledat příčiny toho, že konec prvního poločasu a začátek druhého nebyl úplně ideální?
„Hráči si možná mysleli, že když hráli dvě předchozí utkání dobře, že vítězství přijde samo. Ale bez srdíčka, bez zápalu to nejde. Vyšehrad byl zejména na konci prvního poločasu daleko důraznější, měl větší vůli získat míč. My jsme hru zbytečně roztáhli až na osmdesát metrů. Kdyby naši obránci při útočení chodili až na kruh, tak záložníci běhají na daleko menším prostoru. Když už jsme nakopávali míče, odražené míče by létaly alespoň tam, kde bychom o ně mohli bojovat. bojovat. My ale byli roztažení, míče létaly dozadu, odhlavičkovávali jsme do míst, kde nikdo z našich nebyl. Byli tam jen Vyšehradští. Nechci říct podcenění, ale podvědomí, že se nemůže nic stát, se u hráčů asi projevilo.“
Fyzický fond nemám od narození, říká obránce Endl
Hráč Sezimova Ústí se vrací k zápasu ČFL s Vyšehradem
Sezimovo Ústí – Marek Endl, v lednu třicetiletý ofenzivní obránce Spartaku MAS Sezimovo Ústí patřil v posledním utkání ČFL doma s Vyšehradem k nejlepším hráčům. I díky jemu se ševcům ve druhé půli podařilo otočit výsledek z 0:1 na 2:1 a udržet druhé místo v tabulce.
Jak byste zhodnotil poslední domácí utkání této sezóny s Vyšehradem?
„Byl to oboustranně uvolněný, otevřený zápas, protože oběma mužstvům už o nic nešlo. I když trenér a my chceme zůstat na druhém místě i po konci soutěže… Prvních dvacet minut jsme hráli dobře, praktikovali jsme svoji hru, ale pak jsme zbytečně nechali projít středem hřiště jejich hráče a dostali jsme z ojedinělé akce gól. Tak skončil i první poločas.
Vy jste oba poločasy neúnavně jezdil po lajně nahoru dolu. Kde se ve vás bere ten fyzický fond?
„To nemám od narození. Myslím si, že je to i kvalitní fyzickou přípravou, kterou jsme v zimě absolvovali.“
V 67. minutě z vás mohl být střelec gólu, po přihrávce Kostečky jste levou nohou v nadějné pozici pálil hodně vedle. Proč?
„Špatně jsem situaci zakončil. Měl jsem s míčem ještě chvíli jít a připravit si ho na levačku lépe. Zakončil jsem to moc zbrkle. Míč mi trochu odskočil, ale na to se nemohu vymlouvat. Měl jsem to lépe trefit, takové šance z vápna se musejí dávat!“
Vyrovnávací gól nejprve hlasatel přisoudil vám, ale bylo to tak, že vaši střelu tečoval Mach. Prý by šla vedla?
„Asi to šlo kousek vedle. Chtěl jsem centrovat, ne střílet. Mach ten můj střílený centr dobře trefil.“
Druhý gól padl před koncem po ose Kočí – Mach - Sedliak. Jak jste ho viděl?
„Byl tam dobrý náběh na míč, dobře načasovaná přihrávka a zakončení. Myslím, si, že všichni kluci, kteří se toho zúčastnili, akci sehráli velmi dobře.“
Co očekáváte od posledního kola? Jedete ven do Kolína, který se zachraňuje...
„Bude to utkání, v němž o vše půjde Kolínu. Záleží i na nás a také na Slavii, která je tam s ní namočená. Kolín bude muset hrát, my tam pojedeme s tím, že chceme uhrát druhé místo, ale budeme spíše čekat, s čím na nás vyrukuje soupeř.“
připravil Luboš Dvořák
Redakce -
19.06.2008
Zde můžete svobodně reagovat na článek. Reakce se objeví ihned a není cenzurována, buďte proto prosím slušní. Pozor, vyplnění jména a textu je povinné. Pokud tyto položky nevyplníte, váš příspěvek se nezobrazí.
Volný pokec