Galerie je Kovosvitu, radnice k ní nemá vztah
Smrtelná agonie Galerie MAS
Město přijde nejenom o kulturní instituci, ale také o 220 tisíc nájemného
Galerie MAS, která několik let povyšovala kulturní úroveň našeho města, patrně stojí před svým definitivním koncem. Z původního agitačního střediska, sloužícího jako výstavní síň se po revoluci stal restaurant Hubert s diskotékami a bujarým nočním životem. Po čase se vedení akciové společnosti Kovosvit s tehdejším generálním ředitelem Františkem Lambertem rozhodlo, že prostorám vrátí zpět své původní baťovské poslání. Tak vznikla na rohu Hotelu MAS stejnojmenná galerie, která měla sloužit jak obchodním zájmům mateřské organizace, tak i občanům města. Provozu a marketingu galerie se ujala Jana Píšová, která nejenom že je sama malířka, ale s provozem a budováním galerií měla zkušenosti. Nyní se zdá, že celá Galerie MAS v Sezimově Ústí končí. Musí to tak být?
Kovosvit se již od dob firmy Baťa pasoval do role místního mecenáše a garanta kultury. Prakticky až do dnešní doby přispíval na provoz Hotelu MAS, provozoval galerii a až do roku 2003 provozoval také Kulturní a vzdělávací zařízení Kovosvit (známé místním pod zkratkou KVZ). Nelze samozřejmě zapomenout na nákladnou rekonstrukci velkého sálu KVZ na Hotelu MAS, díky které město získalo mimořádně kvalitní taneční sál, který svou kvalitou předčil obdobné sály Tábora. Doba se ale změnila. Kovosvit se, stejně jako jiné velké společnosti, zbavuje v rámci optimalizace nákladů provozů, které nepřinášejí zisk nebo využitelné náklady. Jedním z optimalizačních kroků byl i prodej budovy Hotelu MAS, který se realizoval v minulém měsíci. Přišla na řadu otázka co s galerií.
Vedení Kovosvitu má za to, že galerie neslouží pouze zaměstnancům firmy, ale také především občanům města. Z tohoto důvodu se Kovosvit obrátil na sezimoústeckou radnici s dotazem, zda by město bylo ochotno spolupodílet se na provozu Galerie MAS. Od rady města přišla záhy prostřednictvím usnesení číslo 30/2005 ze dne 24.1.2005 odpověď, že nikoliv.
Podle našich informací se jednání mezi Kovosvitem a radnicí vůbec nedostalo do fáze, kdy by byly řečeny konkrétní částky. Vedení radnice tedy odmítlo podpořit galerii, aniž by vědělo, zda se jedná o milion nebo tisíc korun.
Nás samozřejmě zajímalo o jaké konkrétní částky jde. Podle personálního ředitele Kovosvitu Zdeňka Švarce, který má galerii na starosti, jsou celkové roční náklady 400 tisíc Kč. Tím se myslí veškeré náklady, tedy nájem, provozní náklady, přípravy vernisáží a mzdové náklady. Jelikož nedošlo k jednání o konkrétních částkách, není jasné, na jaké spoluúčasti by se oba subjekty dohodly. Budeme-li však předpokládat, že se jednalo o polovinu nákladů, znamenalo by to 200 tisíc Kč.
Radnice sice odmítla dát peníze, ale nabídla možnost vybudovat galerii ve vlastních prostorech městského úřadu. Znamenalo by to vybudovat novou galerii ve spodní části města a odstrčit ji z hlavní obchodní a návštěvní zóny do míst, které jsou přece jen poněkud stranou.
Na základě postoje radnice dostala galerie výpověď a místo ní se chystá nastěhovat místní pobočka České spořitelny. Ta již dlouhou dobu hledala v našem městě vyhovující prostory s bezbariérovým přístupem, což v prvním patře nad poštou nebylo možné zrealizovat. Přízemní prostory hotelu tomuto záměru perfektně vyhovují a mezi vzhledem galerie a banky až tak velký rozdíl není, takže nepůjde o žádnou extra nákladnou rekonstrukci. Majitel hotelu navíc získá dlouhodobého a solventního nájemce.
Věc má ale ještě jednu stranu mince, která by občanům neměla uniknout. V současné době totiž Česká spořitelna sídlí v městských prostorech, ze kterých platí městu nájem. Jedná o částku téměř 220 tisíc Kč ročně, o kterou tedy město odstěhováním spořitelny přijde.
Postavíme-li obě částky proti sobě, dojdeme k následujícímu výsledku: Udržení galerie při životě by sice stálo městskou pokladnu 200 tisíc Kč, ale jejím nahrazením pobočkou České spořitelny město přijde o 220 tisíc Kč. Tedy nejenom, že radnice promarnila příležitost ukázat svůj kladný postoj ke kultuře, ale ještě přijde ročně o 220 tisíc Kč z nájemného.
Podpora ve výši 200 tisíc je pro město s 90timilionovým rozpočtem prakticky částka o 50 tisíc menší, než kterou městský úřad utratí za jeden jediný den svého běžného provozu, počítáme-li i soboty a neděle. Nabízí se otázka, zda-li by úřad neměl přestat schovávat svoji lakotu za falešnou masku řádného hospodáře a začít skutečně řádně hospodařit. Lakota totiž přináší krátkodobý prospěch jenom do slamníku. Řádný hospodář myslí nejenom na plné účty, ale v delším horizontu také na lidi.
Zde můžete svobodně reagovat na článek. Reakce se objeví ihned a není cenzurována, buďte proto prosím slušní. Pozor, vyplnění jména a textu je povinné. Pokud tyto položky nevyplníte, váš příspěvek se nezobrazí.
Volný pokec