Malá rehabilitační tělocvična v Sezimově Ústí
Možnost rehabilitačního cvičení
Postižení a nemocní, kteří potřebují pomoc ve formě rehabilitačního cvičení, mají možnost se léčit v Sezimově Ústí. Na Školním náměstí č.p. 689 otevřela paní Věra Kočová ke konci roku malou tělocvičnu s bezbariérovým přístupem, poskytující alternativní péči o zdraví. Součástí poskytované péče je masážní místnost, kde se provádí reflexní terapie a baňkování, dále obchod s čajem a bylinami, nazývaný Čajovna Vycházejícího Slunce.
Cvičitelka sociální rehabilitace a zdravotní sestra Věra Kočová provozuje rehabilitační cvičení v Sezimově Ústí již 7 let. Za tu dobu se rehabilitačního cvičení zúčastnilo přes 60 lidí s nejrůznějším postižením. „Začali jsme cvičit s lidmi s roztroušenou sklerózou, časem se přidali lidé s Parkinsonovým syndromem, po mrtvicích, lidé s onemocněním páteře, psychickým onemocněním a další. Někteří se cvičení naučili a používají ho v soukromí, jiní dávají přednost cvičení ve skupině,“ říká Věra Kočová.
Pro pacienty, kterým jejich postižení nebo psychický stav neumožňuje cvičit ve skupině, nabízí individuální cvičení přesně podle potřeb a možností postiženého. V tělocvičně se mimo individuálně dohodnutých termínů v současné době cvičí skupinově dvakrát denně, v dopoledním (8 – 9 hod.) a večerním termínu (17:30 – 18:30). Informace o volných termínech mohou zájemci zjistit přímo v čajovně v pracovních dnech v časech mimo cvičení (9:30 – 12, 14 - 17 hod.)
Na návštěvě
Před půl pátou se v obchůdku začínají objevovat lidé, kteří se nerozhlížejí po regálech. Pozdraví se s majitelkou obchodu jako dobří přátelé a jdou rovnou k tělocvičně. Někteří zdánlivě bez problému, usměvaví, někteří obtížně chodí a jdou opřeni o doprovod, který jim pomáhá svléknout se z bundy. Obchodem projede bez problému invalidní vozík. Scházejí se lidé, jejichž těla jsou poznamenána úrazem, či nemocí. Někteří žijí s námi v Sezimově Ústí, část dojíždí z okolních měst a vesnic. Většina se již dlouho zná, cvičí spolu, stali se z nich přátelé. Čas, než se začne cvičit, využívají ke konverzaci, připravují si polštářky, karimatky, protahují se. Věra Kočová se věnuje posledním večerním zákazníkům za pultem, neslyší, co se ve vedlejší místnosti říká.
„Mám již třicet let roztroušenou sklerózu. Díky tomuto cvičení jsem už pět let schopna se sama pohybovat, občas chodím o jedné holi,“ říká mi Jaroslava Lososová. Na první pohled se neliší od jiného zdravého člověka.
„Chodím cvičit už sedm let. Když jsem přišla poprvé, byla jsem s velkými obtížemi schopna cvičit pouze na židli. Nyní normálně chodím. Věrka dělá velmi mnoho práce, nedoceněné práce. Jako zkušená zdravotní sestra ví, co můžeme cvičit a co ne. Navíc je toto jediné zařízení pro dlouhodobou rehabilitaci v okolí,“ dodává Zdena Cepáková.
„Začali jsme s Věrou Kočovou s nemocí nastejno. Obě máme roztroušenou sklerózu. Byla jsem na tom psychicky velice špatně a cvičení mi pomohlo. Chodím ještě na jiná cvičení, ale rehabilitaci s Věrou nejlépe zvládám. Ona má vlastní zkušenosti, ví, co můžeme cvičit a co nám pomůže. Jinde musím často zatnou zuby, překonávat bolest, nebo prostě necvičit,“ říká Jaroslava Králová a dodává: „Tady jsem poprvé zažila, co je to relaxační cvičení.“
Volné termíny ke skupinovému cvičení (informace k 18.1.2008):
Po, 17:30 – 18:30
St, 17:30 – 18:30
Čt, 8:00 – 9:00
Martin Klíma
Redakce - 21.01.2008
Zde můžete svobodně reagovat na článek. Reakce se objeví ihned a není cenzurována, buďte proto prosím slušní. Pozor, vyplnění jména a textu je povinné. Pokud tyto položky nevyplníte, váš příspěvek se nezobrazí.
Volný pokec