Sezimovo Ústí online, www.sezimovousti.cz

reklama
Sezimovo Ústí online: Zajímá nás co si myslíte
reklama
reklama
Volný čas

Spektrum slibuje mimořádný hudební zážitek

Laco Deczi Celula New York

foto: Radim Stolina

10.5. 2005 v sále Spektrum v Sezimově Ústí II vystoupí jazzrocková legenda. Laco Deczi se skupinou Celula New York zavítá mimořádně i do našeho města. Koncert začíná v 19.30 hodin. Doprodej vstupenek v pondělí a středu od 9 do 11 a od 13 do 16 hodin v 1. patře budovy Spektrum - zadní vchod. (Nám. T. Bati Sezimovo Ústí II.) Tel. 381 276707 Cena 150,- Kč.

Nějakou chvíli jsme se v redakci zabývali otázkou, zda se skupina píše správně Cellula nebo Celula, jak je uvedeno na plakátech a oficiálních informacích MSKS. Zahraniční i české internetové zdroje uvádějí obě možnosti, autoři některých recenzí vyvozují, že název je odvozen od anglického slova "buňka". Resumé však přináší návštěva oficiální stránky kapely http://www.lofish.com/laco, kde je jednoznačně uvedeno Celula s jedním L.

Slovenský Američan, často vystupující v Čechách a na Slovensku. Je právem znám po celém světě. Jeden z mála jazzmanů bývalého Československa, který "dobyl svět", potvrdil své kvality a překvapil svět nejen hudbou.

Trumpetista Laco Deczi si s sebou přivezl na turné do Čech skvělé hudebníky - Vajco Deczi /bicí/, Steve Clarke /basa/ a Walter Fischbacher /klávesy/. Jeho skupina má název Celula. Laco Deczi se narodil v roce 1939 v Bernolákove na Slovensku. Je jednou z nejvýraznějších osobností slovenské, české a následně americké jazzové scény. Pro někoho samorost, který jde svou vlastní cestou v muzice a umění, každopádně hudebník a trumpetista výrazných kvalit. Z rodného Slovenska se Laco Deczi odstěhoval do Brna a zde se proslavil. V šedesátých letech odchází do Prahy, kde roku 1967 zakládá skupinu Celula New York, jejíž tvorba vychází (ostatně jako Decziho) z hardbopu. Koncem osmdesátých let Deczi emigruje, aby v Německu a Americe vydal několik desek. Dnes žije v Americe, kde se živí výhradně muzikou. Laco Deczi a Celula New York je jazz z USA.

Co je jazz a hard bop?
Jazz je hudba černochů z otrokářských lodích, kteří se plavili do Severní Ameriky a jejich rytmy, takzvané gospely, daly prazáklad této hudbě. Všechno se prý mělo zrodit v New Orleans. Město ležící na řece Missisippi, které se stalo po roce 1856 kolébkou hudby. Zanedlouho se však rozšířila nejen do ostatních měst USA, ale i do celého světa. Tak vlastně dala prazáklad a tím ovlivnila vznik nového hudební stylu, kterému se začalo říkat "jazz".

V r.1954 vstoupil jazz do krize. Východní pobřeží (East Coast), kde byly příznivé podmínky ke vzniku nového stylu, kterému se říkalo neo-bop. Tento vznikající směr byl silně ovlivněn stylem blues. Tak vlastně znovu ožívá dědictví Charlieho Parkera v novém pojetí Cliffordem Brownem. V neo-bopu se spojily prvky bopové i coolové hudby. První vlna přívrženců je z generace Gerryho Mulligana a Stana Getze; sami se dostali k east coastu přes kalifornský jazz. Do první generace patří mj. klavírista Horace Silver, saxofonista Sonny Rollins, bubeníci Ph. J. Jones a Elvin Jones. Ve druhé vlně přicházejí saxofonisté J. Grifin, J. "Cannonball" Adderley a Dexter Gordon, bubeníci Max Roach a Art Blakey aj.

Nejvýraznější ohlas neo-bopu se udržel ve stylu, který dostal jméno Hard-Bop. Parker je takovým vzorem, k jehož hře chodili hard-bopisté čerpat inspiraci. Vedle souboru Sonnyho Rollinse inovovaly hard-bop dvě skupiny význačných bubeníku bopu: kvintet Maxe Roacha a The Jazz Messengers Arta Blakeye. Hlavně rytmickou bohatostí, jež spojuje hard-bop s afro-kubánskou rytmikou. Název hard se vztahuje k peprnému rytmickému charakteru zadní řady, kterou tvořil kontrabas, klavír a bicí, stejně jako k nakřáplému a drsnému zvuku sólistů - saxofonu a trubky. Hard-bopové blues Horace Silvera je jiné od harlemského stylu nejen rozdílem let, ale i pojetím hudby. Je zde vše postaveno na procítění, pocitovosti a ztotožněním se s něčím nadpozemským - se samotnou duší. Tato citlivá hudba se zmíněnými stavy dostává své jméno - soul. Mnoho směrů ve stylu jazzu se vystřídalo od vzniku toho nápěvu z otrokářských lodí. Jazz je trochu nostalgický, trochu vášnivý a marnivý.

zdroj informací: www.musicservice.cz

Redakce - 06.05.2005

Zde můžete svobodně reagovat na článek. Reakce se objeví ihned a není cenzurována, buďte proto prosím slušní. Pozor, vyplnění jména a textu je povinné. Pokud tyto položky nevyplníte, váš příspěvek se nezobrazí.

Jméno:   e-mail:
Ochrana proti robotickému spamu Opište kód z obrázkuopište číslo z obrázkudo tohoto políčka
reklama
reklama