Rok 1935 byl velkým mezníkem v životě obce
Zajímavosti z kroniky, rok 1935
Dostala se mi do ruky kronika z roku 1935. 70 let pro někoho je to dávná minulost, pro někoho „včerejšek“. V té době zaznamenával do kroniky sled událostí kronikář pan Václav Červenka, učitel na zdejší škole. A tak bych se ráda, alespoň ve stručnosti, podělila se zajímavostmi z této kroniky i s Vámi.
Blízkost okresního města Tábora, blízkost státní silnice i železnice byla pro obec Sezimovo Ústí výhodou. Rovněž malebná řeka Lužnice lákala mnoho návštěvníků i rybářů. A v ne malé míře lákala i historická minulost. Až do této doby však obec neměla ani poštu, ani železniční zastávku, ani spojení s druhým břehem Lužnice lávkou či mostkem. Škola byla malá, pouze pro žáky první až třetí třídy. V té době jí navštěvovalo 153 žáků. Bohoslužby se v místním kostele konaly asi tak čtyřikrát do roka.
Rok 1935 byl velkým mezníkem v životě obce. Tohoto roku byl ministr zahraničních věcí Dr. Edvard Beneš, čestný občan Sezimova Ústí, který si zde budoval své letní sídlo, zvolen po abdikaci TGM presidentem republiky a dosud opomíjená obec se stala druhým sídlem hlavy státu.
Obec byla hrdá na tuto skutečnost a v mezích svých možností se snažila dostát povinnostem z toho vyplývajícím. Kronikář velmi podrobně popisuje den volby presidenta, celé to napětí z výsledku. Rovněž popisuje i příjezd Dr. Beneše, poprvé v nové funkci, do Sezimova Ústí. Vítala ho mohutná slavobrána, vyzdobená obec, všechny spolky, školní dítka, občané i starosta. Touto skutečností se stává Sezimovo Ústí po Praze a Lánech nejvýznamnějším místem státu. Obec čeká mnoho úkolů v jejím rozvoji, aby obstála při četných státních návštěvách. A tak bylo rozhodnuto o vybudování silnice z obce až po státní silnici, vybudování mostů přes Kozský potok. Kronikář opět velmi podrobně popisuje celý ten stavební ruch. V místě u Mýta bylo vybudováno fotbalové hřiště a rovněž rekreační pavilon stráže svobody. Byl ustanoven okrašlovací odbor, který dbal na zvelebení obce. Byl dán zákaz pouštění drůbeže chované v usedlostech na veřejná prostranství. Rovněž hnojiště nesměla „rušit“ pořádek v obci. President Beneš se podílel se svými finančními dary na jejím budování a krášlení. Sezimovo Ústí se dočkalo splnění dávného přání, otevření poštovního úřadu. Kronikář zaznamenává přesně počet podaných, dodaných zásilek, dopisů, telefonických hovorů i počet radiopřijímačů v obci. Bylo jich 66. Jako další práce přispěla ke zvelebení obce regulace Kozkého potoka a instalace veřejného osvětlení. Hasiči se dočkali nové hasičské schráně.
A v květnu 1938 se Sezimovo Ústí dočkalo i vlastní železniční zastávky. Původní přání bylo umístit ji poblíž Čápova dvora, ale nakonec došlo k dohodě postavit zastávku v blízkosti Velkého dvora, což je místo, kde je dnes náměstí Tomáše Bati.
Jana Slunečková, kronikářka
(vyšlo v Novinkách ze Sezimova Ústí)
Ráda bych věděla, jakou barvu má podklad černé pětilísté růže z doby založení města Sezimem z Prčice.
Děkuji za odpověď Vaše Hana Rigo
Rád bych se dověděl něco o tamburášském souboru vedeném Rudolfem Pecivalem, byl to můj strýc.
Děkuji za odpověď, s úctou Ludvík
Pro pí Hanu Rigo:
Podle pověsti (a známého obrazu o rozrodu Vítkovců) je to jasné, Sezema (též Sezima) z Ústí měl ve znaku černou růži ve zlatém poli.
Otázkou ovšem je, kdo skutečně město založil, neboť podle některých pramenů to měl být Sezema z Hradce, jehož předek Jindřich, syn Vítka z Prčic, užíval zlatou růži na poli modrém. Do linie zakladatelů, resp. majitelů, města se pak dostávají páni ze Stráže (modrá růže na zlatém poli - po Vítkovci jménem Smil), kteří se pak psali z Ústí a ze Stráže. Tato rodová linie se v pol. 15. stol. vysídlila z jižních Čech a vymřela po meči v r. 1630.
I Erbovník aut. M.Myslivečka (Praha, 1993) uvádí u Sezimy z Ústí černou i modrou variantu růže, obě na zlatém poli.
Viz také články autorů: Roman Cikhart, Aug. Sedláček, Růžek
Dobrý den, V knize Heršlově VEŠKERY SPISY. Díl třetí PÁNI Z RUŽE je po boku Jana Žižky při dobívání hradu v Sezimově Ústí několikrát zmíněk Vacslav Turinský kněz Táborský. Velice rád bych se o Turinském dozvěděl více. Mám nějakou šanci?
Zde můžete svobodně reagovat na článek. Reakce se objeví ihned a není cenzurována, buďte proto prosím slušní. Pozor, vyplnění jména a textu je povinné. Pokud tyto položky nevyplníte, váš příspěvek se nezobrazí.
Volný pokec